Mulčovací textilie. Používat nebo ne? Jednu dobu ji používali všichni, včetně odborníků a teď se od toho někteří velmi razantně distancují a zatracují ty, co textilie stále používají. Ale je spousta odborných firem, které je používají pořád a nejen jako protierozní ochranu.
Je pravda, že je ověřené, že pod textilií půda degraduje, nedostává se k ní vzduch a rostliny tak dobře neprospívají jako bez ní. Ale věřím, že pro spoustu lidí je použití folie vyřešením problému, kde brát pořád čas na odplevelování záhonů. Už jsem slyšela i názor : když jste líný vytrhávat plevel, tak si nepořizujte zahradu. Stejně tak by šlo říct : když jste líný chodit pěšky nebo jezdit na kole, tak seďte doma (auto taky není zrovna ekologická záležitost, že).
Jako mulč se kromě kůry radí použít třeba i šišky, listí, nasekanou trávu nebo slámu. Velkou výhodou těchto věcí je, že se postupem času rozpadnou a půda tak získá cenné živiny. Nevýhodou toho ale je, že takovýto mulč musíte rok co rok obměňovat, doplňovat. (A ne ke každému stylu zahrady se třeba zrovna slámový mulč hodí.) Nehledě na to, jak vypadá zahrada, když zafouká silný vítr nebo to rozhrabou kosi. Tomuto se vyhnete, když (opět – tam kde se to hodí) jako mulč použijete štěrk nebo oblázky.
Ale pokud pořádně před výsadbou neodstraníte plevel, tak některým druhům mulč v rozrůstání nezabrání i když ho dáte ve větší vrstvě.
Ale pomáhá tomu právě ta zavrhovaná mulčovací textilie.
Příklad z praxe
Nedávno jsme na jedné zahradě řešili, jestli ji použít nebo ne. Majitelce jsem vysvětlila obě varianty:
1) Buď textilii použijí a zasypou kůrou a než se rostliny rozrostou, bude hezky bránit prorůstání plevele. Ale rostlinám bude trvat déle, než se rozrostou a zapojí.
Nebo 2) Nepoužijí textilii a jen zamulčují kůrou. Znamená to ale, že první 2 roky se záhonům budou víc věnovat a vytrhávat plevel než se rostliny rozrostou a plevel pak už nebude mít tolik prostoru.
Co myslíte, že si vybrala? Hádáte 1) že? Ne. Paní si vybrala druhou možnost, že chce raději bez textilie, že ji práce na záhonech nevadí.
Ale přišla jsem za pár měsíců a byla to katastrofa. Nepoznali byste, kde je barvínek a kde svlačec, ten druhý byl totiž téměř všude. Co se stalo? No i přes ujišťování, že se postarají, tak prostě se třemi dětmi je přece jen čas na zahradu omezený někdy i nulový.
A na jejich obranu, svlačec je hodně rychle rostoucí a houževnatý plevel. A pravda je, že před sázením záhon asi taky nebyl dokonale odplevelený. No ale už se stalo, tak co teď s tím?
Tak všechnu kůru dát na bok, odplevelit, natáhnout textilii, zasypat opět kůrou….no řeknu Vám, byla to hrozná práce, pomáhala jsem. Práce pro vraha.
A výsledek?
Vypadá to krásně. Od té doby uběhlo 5 měsíců, záhon vypadá pořád upraveně a rostlinám se krásně daří, rozrůstají se, jako by je někdo hnojil (a nehnojí, to vím jistě, není na to čas 🙂 ).
Takže tím, chci říct, že bych mulčovací textilii zas tak úplně nezavrhovala, aspoň zezačátku ne. A proto, jestli se rozhodnete ji použít i na své zahradě, tak si vyberte jednu z těch tenčích (vynechte ty super pevné), která tak dlouho nevydrží, brzy se rozpadne (nebo ji za 2 roky lehce odstraníte). Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou. Zabráníte plevelu, aby se rozrůstal do doby, než se nově vysázené rostliny zapojí, rozrostou. A zároveň nebude půdu dlouho dusit a degradovat.
Takže na závěr:
Ekologičtější a k přírodě šetrnější je určitě varianta bez textilie. Ale jako se vším a ve všech oblastech…Vždy se najde (hlavně s postupem času) lepší a ekologičtější způsob, jak některé nejen „zahradní“ problémy řešit. Jde o to, jaké máme a můžeme si dovolit mít priority (naše časové, finanční a vůbec životní možnosti se různí).
Co si o tom myslíte vy?
Přidejte se do uzavřené facebookové skupiny Tvoříme si zahradu snů, kde můžete nejen diskutovat o tomto tématu, ale o spoustě jiných, která Vás trápí nebo zajímají.
Je to skupina pro všechny, kteří si chtějí vybudovat svoji vysněnou zahradu sami a občas potřebují poradit, inspirovat nebo se pochlubit, co se jim povedlo. Tak se k nám přidejte – klikněte zde. Těším se na Vás uvnitř.