Konečně jsem si dokončila nové záhony. Udělala jsem je tak, abych měla s jejich údržbou co nejmíň práce. Dala jsem na ně netkanou textilii, zasadila rostliny a volná místa zasypala kúrou nebo štěrkem. Taaak. Krásné. Byla jsem spokojená.
Druhý den jsem se šla opět pokochat svým výtvorem a … myslela, že budu vraždit! Na několika místech byla textilie s kůrou dokonce i se štěrkem vyboulená. Krtek našel čerstvě nakypřenou půdu (než jsem zasadila kytky, pěkně jsem všechno poryla) a hurá do ní. Hlína se sice nevyvalila, protože ji držela ta textilie, ale zato bylo pěkně obtížné to všechno zase upravit. Zašlapala jsem díry a hromady rozhrnula a doufala, že ho to odradí.
Ale omyl. Druhý den tam byly vybouleniny zase a dokonce začal hrabat až u kytek (došlo mu to, hloupej rozhodně není!), takže hlína už se sypala otvory pro rostliny ven a míchala se se štěrkem a kůrou. Panebože! To si snad dělá srandu!
Neměla jsem čas to nějak moc řešit. Ale bylo to čím dál horší. Krtek si dovolovat čím dál víc. Hromady dělal už většinou jen u kytek. Pochopil, že jen tudy je možnost dostat se na vzduch. Takže mi začaly i rostliny uvadat. Zuřila jsem.
Tak jsem sedla k počítači a hledala rady. Na internetu jich najdete milion, komerční i osobní zkušenosti. Takové ty domácí metody, jako vlasy, tvarůžky, nedopalky cigaret nebo hadr namočený v petroleji nacpaný do krtčích chodbiček, mi nepřišly moc vhodné a ani jsem nenašla nikoho, kdo by jejich účinnost potvrdil.
Další rady, jako působit hluk sekačkou a hromadou běhajících dětí po zahradě, jsou taky dost mimo (o použití vibrátoru ani nemluvím). Tohle může fungovat chvíli. Přes den. Ale co v noci? Jedině ten vibrátor :-).
Tak jsem si koupila past (něco jako větší pastičku na myši). Bylo mi jedno, jestli krtek přežije, byla jsem opravdu vytočená. Takovou velkou zahradu máme a on si vybere zrovna moje nové záhony! Jenže najít v té velké zahradě, kudy zrovna krtek chodí (a tam nainstalovat past), není snadné (nemám čas sedět celé dny na zahradě a sledovat, kde se pohne zem) a navíc mi chodil někde pod tou textilií! Takže sice jsem past nakonec do jedné chodby nainstalovala, ale bylo to k ničemu. Vyhozené peníze.
Pak jsem koupila solární odpuzovač krtka. Byl v akci, tak jsem byla ochotná do něho investovat. Měl se zapíchnout do země, kde lehce vibroval a v pravidelných intervalech pípal (nebylo to hlasité, ale i tak otravné). A tím měl krtka odhánět prý v okolí 50 m2. Jak jsem odpuzovač nainstalovala, měla jsem pocit, že krtek na chvilku polevil s aktivitou v novém záhonu, ale začal hrabat na jiném místě. Ale rozhodně to nebylo až za hranicí těch slibovaných 50 m2. Tak to trvalo několik dní. Říkala jsem si, že odpuzovač v rámci možné 14denní lhůty vrátím, jestli nebude fungovat.
Pořád to vypadalo, že jakžtakž funguje, ale na mnohem menším území. 14denní lhůta pro vrácení uběhla a krtek (to musel vědět!) udeřil znovu! Udělal mi hromadu 20cm vedle zapnutého plašiče! Dovede si asi představit, jak mě vytočil. Grrr! Další vyhozené peníze.
Co teď? Tak jsem zase zašlapávala hromady a přesazovala kytky, aby neměly kořeny ve vzduchu a snažila se krtka přesvědčit o odstěhování silou myšlenky 🙂
Znovu jsem pročítala diskuze podobně naštvaných lidí, ale pořád to nikam nevedlo. Jak jsem toho měla plnou hlavu, ventilovala jsem to před známými a kamarády.
A při jednom takovém vypouštění páry mi jedna moje známá řekla, že její tatínek vyháněl krtka tak, že zapíchal větvičky z černého bezu do jeho hromad nebo tam, kde měl cestičky. Ptala jsem se, jestli mu to fungovalo, Prý si vzpomíná jen, že se její otec pak zmínil, že si mu sousedka stěžovala, že se jí do zahrady nastěhoval krtek. Takže to asi fungovalo.
Hm, zase nějaká domácí rada, jsem si říkala. Ale…finanční náklady žádné, jen zajít do lesa, najít černý bez a nalámat větvičky. No, tak jsem to zkusila. Nařezala větve, nalámala je asi na 30cm klacíky a zapíchala je skoro celé do míst, kde krtek hrabal. Moc šance jsem tomu ale nedávala.
ALE! FUNGOVALO TO!!! Krtek zmizel z mých krásných záhonů! Větvičky černého bezu mu nejspíš nevoní a tak se jim vyhýbá. Sice nezmizel z našeho pozemku, hrabe tam, kde jsem větvičky nezapíchla (už mi nezbyly a nebyl čas jít na nové). Ale to mi už tak nevadí. A nevadí mi to i z toho důvodu, že už vím, jak na něho. JUPÍ!
Jsem nadšená! Zbavila jsem se krtka a přitom LEVNĚ, EKOLOGICKY A HUMÁNNĚ!
Míša Nemuchovská