Jak si zaručeně (ne)vytvoříte úžasnou zahradu

aneb 5 chyb, které ničí vzhled vaší zahrady

Máte zahradu, která už nějakou dobu funguje? Buď jste ji získali od někoho, kdo už v ní nějaký čas hospodařil, anebo je vaše a nějaký čas vám už slouží.
Má sice všechno nebo téměř všechno, co potřebujete, ale nějak to není ono. Je to tak? Kupujete časopisy o zahradách, prohlížíte fotky na internetu a inspirujete se na zahradních výstavách. A i když se snažíte, docílit toho, aby vypadala úžasně jako v těch časopisech, se vám nedaří.

Chápu to a znám. Taky se mi to ze začátku nedařilo. V zahradnictví jsem byla jako doma, časopisy se mi hromadily, ale efekt nic moc. Na zahradě bylo hezky, ale já jsem chtěla víc…chtěla jsem, aby návštěvník mé zahrady otevřel pusu a „musel“ vypustit něco jako „Jééé“ nebo „Týýýjóóó!“

Dlouho se mi to nedařilo, až jsem pochopila, jaké chyby dělám. Možná, že některou z nich děláte i vy a proto máte pořád nezajímavou nebo jen jakžtakž zahradu.

Podívejte se na následujících 5 mýtů nebo chyb spojených s navrhováním zahrady, které mohou bránit vaší zahradě, aby vypadala úžasně:

Mýtus 1. Osázejte, co nejvíc místa můžete … NESMYSL!

První čeho si v časopisu na fotce krásné zahrady všimneme, jsou kytky. Krásně kvetoucí mraky kytek. A tak nás napadne: „musím zasadit víc kytek“…a „osázím ještě tam ten kout… a tady je ještě místo …a sem se vlezou ještě dvě rostlinky…“. Zvlášť máme-li malou zahradu,  snažíme se její rozměry využít na maximum.

Ale v zahradě je důležitý prostor. Tak jako potřebujete prostor k pohybu v domě, tak potřebujete prostor i  na zahradě.

Byty jsou malé, pokoje v nich ještě menší. Někdy to nevyřeší ani pořízení domu. Šetříme, kde se dá a nejvíc na prostoru. Každý volný kousek se snažíme využít na skladování, na nábytek.

Zkusili jste někdy odsunout nábytek stranou a udělat si uprostřed pokoje prázdné místo? Myslím tím aspoň 2×2 metry, anebo 3×3 m? Třeba na cvičení. Nebo určitě jste někdy potřebovali vymalovat? Já vím, že při malování se strká nábytek spíš doprostřed – ale i tak vám vznikne větší plocha volného místa.

Najednou máte pocit, že se můžete víc nadechnout, protáhnout… máte potřebu si lehnout a natáhnout se, využít ten prostor pro relaxaci…

A stejně tak to působí v zahradě. I když máte malou zahradu, tak nejhorší věc, kterou můžete udělat je, si ji celou osázet a nechat jen malý chodníček na projití. Totálně ji tím udusíte. Každá zahrada, ať má jakoukoliv velikost, potřebuje mít určitou část prostoru volnou – je jedno, jestli bude vydlážděná nebo zatravněná. Bude to prostor, po kterém se můžete projít, sednout si tam, lehnout si, tančit, dělat hvězdy…Jednoduše prostor, kde se můžete protáhnout, nadechnout … vy, vaše děti i vaše zahrada.

Mýtus 2. Ostrůvky, ostrůvky, ostrůvky ….PŘEŽITEK!

Jednu dobu byly v zahradě moderní tzv. ostrůvky. Záhonky různých tvarů (kruhy, ovály, ledvinky…) uprostřed zahrady.

Většina okrasných zahrad je vytvořena tak, že si majitelé nejdřív vymyslí, kde budou záhonky a jak budou vypadat. To ostatní pak osejí trávou nebo vydláždí. Z trávníku pak vznikne něco beztvarého nebo má tvar chobotnice s chapadly, které končí mezi záhonky. Což vypadá všelijak, úžasně však rozhodně ne. A praktické to taky není.

Ukážeme si to zase jednoduše na pokoji s nábytkem.

V prostorném pokoji si taky nepostavíte jednotlivé skříně doprostřed pokoje. Vypadalo by to jako věžáky ve velkoměstě a děsně, DĚSNĚ by vám zavazely. Nejen když chcete pokojem projít, ale co teprve při úklidu! To by bylo sakrování, že?

A teď si představte to sekání trávy mezi záhony, které jsou tak nějak všude. A vy musíte vzít křoviňák, abyste dosekli místa, kam jste se se sekačkou už nedostali. Nebylo by praktičtější a garantuji i mnohem krásnější mít trávník jako jeden ucelený prostor? A kolem mít záhonky?

Zkuste se teď podívat na ty fotky z časopisů…která na vás působí příjemně? Určitě ta, která má krásný jednoduchý tvar trávníku nebo vydlážděného prostoru.

 

Něco jiného je v případě velké zahrady.  Máte-li velkou zahradu, potřebujete ji zútulnit. Pak ji rozdělíte na několik sekcí, na takové „pokojíčky“,  a ty od sebe můžete oddělit třeba „skříněmi“ – keři, pergolou, zídkou, posezením apod. Z velké zahrady pak vznikne několik menších zahrad, které potřebují stejný přístup jako při rozvržení malé zahrady – viz bod 1. Mezi sebou jsou propojeny chodníčkem, schody, pergolou nebo jiným spojovacím prvkem jako je např. stejná skupina rostlin.

Mýtus 3. Jestli máte malý prostor, rozhodně se vyhněte sázení stromů … TO BY BYLA ŠKODA!

Zdá se to logické. Když mám málo místa nebudu si ho přece ještě ubírat tím, že vysadím strom. Třetí rozměr – vertikální –  je v zahradě důležitý. Když si záhony osázíte jen přízemními trvalkami, můžete si užívat jejich pestrost, kvetení, ale bude to pořád jen přízemní. Právě proto, že máte malou zahradu, potřebujete využít všechny rozměry vašeho prostoru. Samozřejmě vyberete strom vhodný pro malý prostor.

Nebo jestli opravdu nechcete klasický strom, zasaďte vícekmenný strom nebo vyšší keř. Ale můžete ho nahradit i jiným vertikálním prvkem podle své chuti – pergolou, treláží s popínavými rostlinami, sochami, ale i zajímavě řešené zídky nebo plot mohou ozvláštnit vaši zahradu ve vertikálním směru.

Mýtus 4. Jehličnany jsou jistota … OPRAVDU?

Neopadávají, vypadají pořád hezky a pořád stejně…a jsou tak docela dost NUDNÉ. Některé zahrady jsou osázené jen jehličnany, v domnění, že tím bude mít zahrada celoročně krásný vzhled.

Ano, zahrada je po celý rok zelená, ale to je všechno. Nic vás na ní nepřekvapí (možná je první rok budete překvapeni, jak je pořád stejná). Když to přeženu, je to jako výstava soch, taky jsou pořád stejné (jen na rozdíl od soch jehličnany rostou).

Ale zahrada je život, zahrada je proměna … tak jak se mění roční období, měla by se i zahrada proměňovat. Každý týden vám udělá radost nějaká jiná kytka, protože zrovna kvete nebo jiný keř, protože se zrovna jeho listí zbarvilo. A to nemluvím o jaru, ten úžasný pocit, když raší nové listí na holých větvích.

Tím nechci říct, že jehličnany nebo neopadavé listnaté stromy jsou špatné. Naopak. V zahradě je potřebujete. Ale jen jako kostru. Když všechno opadá, stálezelené rostliny udržují (stejně jako kosti v těle)  v zahradě její tvar, dělají kostru zahrady. Proto je důležité je dobře rozmístit.

Mýtus 5. Aby to nebyla nuda, musí být každá rostlina jedinečná … ANI TO NEZKOUŠEJTE!

Na trhu je tolik kytek a „já mám tak málo prostoru„, říkáte si. Tak nakoupíte od každé kytky jeden kus a sázíte, kam se dá.

Je pravda, že nuda to nebude, ale krása taky ne.

Bude to směs barev a tvarů bez ladu a skladu, která bude v celku vypadat jako jeden velký chaos.

Když vybíráte nábytek, určitě se vám líbí víc než jedna značka skříní. Ale nakonec koupíte jen jeden typ nebo maximálně zkombinujete dva.

I při výběru kytek je potřeba se krotit. Pokud nechcete mít zahradu á la arboretum, musíte počet druhů kytek omezit. Sázejte vždy víc kusů od jedné trvalky k sobě. Udělá to rychlejší efekt a budou spolu ve skupince líp prospívat.

A kolik druhů rostlin máte maximálně použít na vaší zahradě? To záleží na tom, jaký druh zahrady si přejete vytvořit. V moderní stylu zahrad můžete kombinovat třeba jen tři druhy rostlin, kdežto ve venkovském stylu bude potřeba použít víc druhů a navíc bujně kvetoucích, abyste venkovského vzhledu dosáhli.

Jak je na tom vaše zahrada?

Nepotřebovala by podstatně vylepšit? Oživit? Nebo úplně proměnit? Přidejte se do Zahradní Výzvy 9+1, kde si posvítíme na vaši už fungující ale nudnou zahradu. A uděláme ji během 9 týdnů zajímavější, krásnější a útulnější. Začínáme už brzy.

Pro víc informací o Zahradní výzvě 9+1 KLIKNĚTE ZDE.