Takhle by jednou mohla vypadat i vaše zahrada.

Svou krásnou zahradu už možná dávno vidíte v hlavě.

Zahradu plnou zákoutí a zahradních pokojíčků. S příjemným posezením, kam si ráno vyjdete s kávou. Se záhony, které vás těší pokaždé, když jdete kolem. S místem, kde máte soukromí, i když sousedi bydlí hned vedle. A samozřejmě se svojí zašívárnou, kam se můžete uklidit, když chcete mít chvíli klid.

Jenže pak se podíváte na zahradu, kterou máte před sebou. A mezi ní a tou zahradou ve vaší hlavě je najednou spousta otázek.

nebo dokonce:

„Dokážu si vůbec takovou zahradu navrhnout sama?“

Možná máte pocit, že na to člověk musí mít talent. Že musíte znát všechny rostliny, rozumět zahradní architektuře a mít v hlavě nějaký zvláštní designérský čip, který vám při narození zapomněli přidělit.

Potřebujete pochopit principy, podle kterých zahrada funguje, a umět je použít právě na té svojí.

A přesně od toho je tu Lexikon zahradního designu. Když nevíte, kde začít, provede vás návrhem celé zahrady. A když právě řešíte terasu, soukromí, záhon, cestu nebo třeba ten nešťastný kout, se kterým si nevíte rady, jdete rovnou tam.

Najdete, co potřebujete. Pochopíte, jak na to. A můžete se pustit do své zahrady.

Co udělat s obrovskou prázdnou zahradou? Jak dostat všechno, co chcete, na tu mrňavou? Co vysadit pod strom, kde skoro nic nechce růst?

Proč zahrada pořád nepůsobí útulně, i když jste na ní už udělali spoustu práce?

A proč ten záhon pořád nevypadá tak dobře jako ten na obrázku, i když jste do něj už nasázeli tolik krásných kytek?

Další hortenzie opravdu nemusí vyřešit všechno. I když je nádherná. 🙂

Pak už inspirace přestane být hromadou obrázků a začne vám skutečně pomáhat.

A jedno místo, kam se můžete vrátit pokaždé, když se při její tvorbě zaseknete.

Lexikon není postavený jako další velký online kurz, který musíte celý absolvovat, než se dostanete k tomu, co zrovna potřebujete. Můžete si vybrat cestu podle toho, co právě řešíte.

Jedna cesta je, že jste na začátku a potřebujete navrhnout zahradu. A druhá je, že řešíte konkrétní problém, konkrétní věc na zahradě.

Na její tvar. Na to, jak ji rozdělit. Jak se v ní budete pohybovat. Kam umístit terasu, posezení a další místa. Jak pracovat s pohledy a propojit jednotlivé části zahrady. Jak vybrat materiály a vytvořit styl, který se vám líbí.

Potom se podíváme na podmínky vašeho pozemku a přijdou na řadu rostliny. Naučíte se je vybírat a kombinovat, vytvoříte si vlastní osazovací plán a nakonec vám ukážu, jak dostat to, co máte na papíře, opravdu ven do zahrady.

A jak se k vlastnímu návrhu dostanete?

Cesta návrhu vás provede 9 lekcemi, ve kterých si svou zahradu postupně poskládáte od prvních čar až po osazovací plán a realizaci.

Takhle ta cesta vypadá:

Výsledkem bude plán vaší vlastní zahrady, podle kterého ji můžete začít tvořit.

Nemusíte umět kreslit. Nemusíte znát latinské názvy rostlin.
A rozhodně nemusíte mít vystudovanou zahradní architekturu.

Všechno vám ukážu srozumitelně a prakticky, abyste to dokázali použít na své zahradě.

Možná teď celou zahradu navrhovat nepotřebujete. Potřebujete vyřešit SVAH. Nebo terasu. Nebo soukromí. Nebo konečně udělat něco s tím záhonem, do kterého už několik let nakupujete, dosazujete, přesazujete a vyhazujete kytky — a pořád z něj nemáte radost.

Pak jdete rovnou k tématu, které potřebujete.

V Lexikonu najdete:

Dnes vás pálí jeden problém. Za pár měsíců může přijít úplně jiný.

Tak se vrátíte do Lexikonu a pokračujete tam, kde to vaše zahrada právě potřebuje.

Tohle je jedna z věcí, která lidem při navrhování zahrady často uniká. Řeší, co kam zasadit.

Já vás naučím dívat se i na to, co zůstává mezi tím. Na tvar trávníku. Na cestu. Na pohled z okna. Na místo, kam vás zahrada přirozeně táhne. Na to, co vidíte, když otevřete dveře na terasu. Na místa, která chcete ukázat. A na ta, která byste raději schovali.

A ne jako dům, trávník a několik záhonů nalepených kolem plotu.

Možná máte v telefonu uloženou zahradu, při jejímž pohledu si pokaždé říkáte: „Jooo. Tak přesně takovou bych chtěla.“

A hned pak vás napadá: „No jo, ale tohle já nikdy nevymyslím.“

Takovou, kde budou děti lítat bosky po trávě. Kde si ráno sednete s kávou. Kde bude místo na grilování s přáteli. Kde budete mít svůj strom, svůj oblíbený záhon a svoje místo, kam si zalezete s knížkou.

Zahrada stejně nikdy není úplně hotová. Roste. Mění se.
Něco vás překvapí. Něco si časem rozmyslíte.

A to je na ní vlastně krásné.

To všechno ovlivní, kolik času budete jednou trávit údržbou.

Zahrada má svoje tempo. Něco si můžete navrhnout v zimě. Na jaře se pustit do první části. V létě zjistit, jak se zahrada skutečně chová, kde je příjemný stín a kam naopak praží slunce. Na podzim přijde čas na další výsadbu. A příští jaro se možná pustíte do části, na kterou letos vůbec nedošlo.

Proto máte do Lexikonu přístup 18 měsíců. Dost času projít s ním dvě zahradní sezony, něco vytvořit, podívat se, jak to funguje, a vrátit se ve chvíli, kdy přijde na řadu další část zahrady.

Tady bych vám mohla dlouze vyprávět, co všechno se dá naučit. Mnohem raději vám ukážu, co už vytvořili lidé, kteří začínali podobně jako vy.

Někteří měli před domem prázdný pozemek. Jiní zahradu, která už roky nějak fungovala, ale pořád to nebylo ono. A potom přišly první čáry na papíře. První změny. První záhony, cesty, terasy a stromy.

A zahrady, které předtím existovaly jen v jejich hlavě, začaly být skutečné.

Strom už dává příjemný stín. Záhony jsou plné. Cesta vás vede kolem míst, která jste kdysi kreslili na papír. Z terasy nekoukáte přímo na sousedy. Máte svoje oblíbené místo na ranní kávu. Stůl, ke kterému se vejdou přátelé. A někde trochu stranou svoji zašívárnu.

A možná ani vašim návštěvám. Ty pak budete muset vyhánět, abyste si konečně mohli zalézt do té svojí zašívárny. 😀